„Někdy se ve mě probudí přecitlivělý romantik a mám tendenci vidět v zoo příliš mnoho mříží, ohrad, sítí…
Ale zvířata v nich, alespoň v těch civilizovaných, mi nepřipadají nešťastná. O nic víc, než lidé. Vždyť i my jsme už dávno dali přednost příjemnému zajetí před úplnou svobodou. Žijeme v zajetí pravidel, řádů, zvyklostí, v často zrezivělých mezích zákonů, pevné síti povinností a spleti příkazů a zákazů, omezujeme se ploty. Za to se nám dostává pravidelného krmení, úkrytu, neškodných her v rámci pravidel a možnosti v bezpečí vyvést mláďata.
S vědomím, že na této planetě a nejbližším okolí je úplná svoboda nedosažitelná, je pro mě svoboda schopnost smířit se s omezením (bez ohledu na to, že podobná slova použil už dříve jiný blouznivec).
Věřím, že z tohoto hlediska je většina zvířat v zoologických zahradách svobodná.
Občasné útěky zvířat i lidí to snad jen potvrzují .“